Klasifikační řád

KLASIFIKAČNÍ ŘÁD

PŘÍLOHA VNITŘNÍHO ŘÁDU

Obecné pokyny | Zásady hodnocení | Klasifikace | Výstupní hodnocení | Opakování ročníku | Komisionální a opravné zkoušky | Žáci v zahraničí | Žáci se specifickými vývojovými poruchami | Platnost

 

Klasifikační řád základní školy je zpracován v souladu se zněním zákona č.561/2004 Sb., školský zákon a dále v souladu s vyhláškou MŠMT č.48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech povinné školní docházky. Klasifikační řád je součástí Vnitřního řádu Základní školy a Mateřské školy, Police nad Metují, okres Náchod. Tento klasifikační řád nahrazuje a ruší klasifikační řád vydaný dne 31. 8. 2006.

Článek I.

OBECNÉ POKYNY PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ

Klasifikační řád je pokynem pro pedagogické pracovníky a určuje pravidla hodnocení žáků Základní školy Police nad Metují.

- hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáka musí být jednoznačné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, srozumitelné a všestranné
- pro klasifikaci platí obecná zásada, že vždy hodnotíme to, co žák zná a ne to, co nezná
- při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci uplatňuje pedagogický pracovník (dále jen učitel) přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi
- při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech vzhledem k určité indispozici (dlouhodobá nemoc, změny v rodinných poměrech apod.); dále je potřeba při klasifikaci zohlednit případné specifické poruchy učení a výsledky vyšetření PPP v návaznosti na integraci
- učitel je povinen prokazatelným způsobem (zápis do ŽK, písemné oznámení, osobní pohovor apod.) oznámit zákonnému zástupci žáka veškeré problémy v prospěchu a chování ve chvíli, kdy se tyto problémy objeví
- třídní učitel odpovídá za to, že veškeré údaje o klasifikaci, o hodnocení chování a o výchovných opatřeních se zapisují mimo povinnou dokumentaci také do programu Bakaláři
- pro příslušný školní rok jsou vedením školy vydávány "Důležité informace pro pedagogické pracovníky", kde jsou specifikovány případné změny a upřesnění směrem ke klasifikaci, evidenci a kde jsou definovány povinně volitelné a nepovinné předměty

Článek II.

STUPNĚ A ZÁSADY HODNOCENÍ PROSPĚCHU A CHOVÁNÍ

Prospěch
Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech (předměty povinné, povinně volitelné a volitelné) je klasifikován těmito stupni :
"1" - výborný
"2" - chvalitebný
"3" - dobrý
"4" - dostatečný
"5" - nedostatečný
2. Chování
Chování žáka je klasifikováno těmito stupni :

"1" - velmi dobré
"2" - uspokojivé
"3" - neuspokojivé

Známka z chování je vždy uzavřena k příslušnému pololetí.
Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených zákonem č.561/2004 Sb.

3. Výchovná opatření
Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Výchovná opatření může udělit nebo uložit ředitel školy nebo třídní učitel.
Žákovi, který vykazuje kázeňské problémy závažným porušováním školního řádu, lze udělit výchovná opatření k posílení kázně :

"NTU" - napomenutí třídního učitele
"DTU" - důtka třídního učitele
"DŘŠ" - důtka ředitele školy

Pokud se jedná o závažný přestupek proti ustanovení Školního řádu, nemusí učitel dodržet postupnou škálu kázeňských opatření.
Za neomluvené hodiny je žákovi uděleno výchovné opatření k posílení kázně, v případě, že nemaá další kázeňské problémy, takto :

za 1-3 neomluvené hodiny - DTU
za 4-6 neomluvených hodin - DŘŠ
6-12 neomluvených hodin - snížená známka z chování (uspokojivé)
nad 12 neomluvených hodin - snížená známka z chování (neuspokojivé)

U prokázaného záškoláctví je nutné žáka bezprostředně postihnout a ihned prokazatelným způsobem vyrozumět zákonného zástupce žáka. V rámci prevence a ochrany před sociálně patologickými jevy škola též postupuje dle platných předpisů a směrnic a učiní další nezbytná opatření včetně zaslání hlášení příslušným úřadům.

4. Celkové hodnocení žáka
Celkové hodnocení žáka se vyjadřuje stupni:

- prospěl/a s vyznamenáním
- prospěl/a
- neprospěl/a

Žák je hodnocen stupněm:
- prospěl/a s vyznamenáním = není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebným, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré, v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e) školského zákona,
- prospěl/a = není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,
- neprospěl/a = je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavce 2 a 4, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost podle odstavce b) a d), která ovlivňuje výkon žáka.

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni :
- pracoval/a úspěšně
- pracoval/a

5. Získávání podkladů pro hodnocení
a) Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky :

- soustavným diagnostickým pozorováním žáka
- soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování
- různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové)
- kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami
- analýzou výsledků činnosti žáka
- konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických
poraden a zdravotnických služeb
- rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka

b) Žák musí být z příslušného vyučovacího předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně několikrát za každé čtvrtletí.

c) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů či výtvorů. Při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky písemných zkoušek a prací a praktických činností oznamuje v nejbližším možném termínu.

d) Termíny kontrolních písemných prací, zejména čtvrtletních, prokonzultuje učitel s třídním učitelem (případně učiní dopředu záznam do třídní knihy), aby se nadměrně práce z více předmětů nekumulovaly do určitého období.

e) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o klasifikaci žáka.

f) Všechny známky jsou zapisovány do žákovské knížky. V případě, že žák "chronicky" zapomíná žákovskou knížku, aby se vyhnul zápisu známek, poznámek o chování či jiných sdělení, třídní učitel nebo příslušný vyučující tuto skutečnost oznámí jinou prokazatelnou formou zákonnému zástupci.

g) Pokud je žák dlouhodobě nemocen (více než 14 dní), učitel individuálně žákovi rozvrhne doplnění učiva a zpětně toto doplnění zkontroluje.

Článek III.

KLASIFIKACE ŽÁKA

1. Žáci jsou klasifikováni ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku.

2. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět. Zákonní zástupci žáků s vývojovou poruchou diagnostikovanou odborným pracovištěm mohou požádat o slovní hodnocení.

3. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období (může být jedním zvodítek). Při klasifikaci se zohlední také přístup žáka, inteligenční schopnosti, schopnost samostatné práce, píle a snaha.

4. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu. Hodnotíme to, co žák zná. Smyslem hodnocení není žáka "nachytat" na tom, co neumí.

5. Ředitel školy určí způsob, jakým budou třídní učitelé a vedení školy informováni o stavu klasifikace ve třídách. Pro čtvrtletní klasifikaci jsou známky zapisovány do formuláře pro klasifikaci, které vyplňují třídní i netřídní učitelé. Na základě těchto údajů jsou zpracovány zástupci ředitele přehledy klasifikace žáků celé školy. Pro přehledy o klasifikaci slouží též výstupy z programu Bakaláři.

6. Případné problémy a zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají v pedagogických radách.

7. Na konci pololetního klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíší třídní učitelé výsledky celkové klasifikace do katalogových listů v programu Bakaláři a připraví případné návrhy na opravné zkoušky či termíny odložené klasifikace.

8. Klasifikace a tisk vysvědčení se zpracovává na počítači v programu Bakaláři. V prvním pololetí se žákům vydává pouze náhradní výpis z vysvědčení, který žáci vrátí zpět třídnímu učiteli s podpisem zákonného zástupce.

Článek IV.

CELKOVÉ HODNOCENÍ ŽÁKA, OPAKOVÁNÍ ROČNÍKU, SPLNĚNÍ POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY

1. Celkový prospěch žáka zahrnuje výsledky klasifikace z povinných předmětů, povinně volitelných předmětů a chování, nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů a zájmových útvarů. Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení.

2. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ve všech povinných předmětech s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn.

3. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

4. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po ukončení pololetí. Není-li možná klasifikace ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje.

5. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do 15.října příslušného roku. Do té doby žák navštěvuje podmíněně vyšší ročník, popřípadě znovu opakuje 9.ročník. Žák, který nemohl být klasifikován v náhradním termínu, nebo byl klasifikován nedostatečně, opakuje ročník.

6. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy byl s touto skutečností seznámen, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení. Je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zákonný zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení příslušný odbor školství Krajského úřadu Královéhradeckého kraje.

7. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost zákonného zástupce povolit
   Opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

8. Ředitel školy může povolit žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

Článek V.

VÝSTUPNÍ HODNOCENÍ

1. Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání.

2. Dále výstupní hodnocení obsahuje vyjádření o:

   1. možnostech žáka a jeho nadání

   2. předpokladech pro další vzdělávání nebo uplatnění žáka

   3. chování žáka v průběhu povinné školní docházky

   4. dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka

3. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí také v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí ke vzdělávání ve střední škole. V případě podání přihlášky do oboru vzdělávání, kde je součástí přijímacích zkoušek talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30.října.

Článek VI.

KOMISIONÁLNÍ A OPRAVNÉ ZKOUŠKY

1. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. Opravné zkoušky jsou komisionální.

2. Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy, eventuálně odbor školství Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Komise je tříčlenná, tvoří ji předseda, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu a přísedící. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol. Komise žáka přezkouší neprodleně, nejpozději do 14 dnů. Výsledek přezkoušení oznámí ředitel školy prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka.

3. Žák může v jednom dni konat opravnou zkoušku pouze z jednoho předmětu.

4. Žák koná opravné zkoušky nejpozději do konce příslušného školního roku. Termín stanoví ředitel školy. Nemůže-li se žák dostavit ze závažných důvodů, umožní ředitel školy vykonání opravných zkoušek v náhradním termínu nejpozději do 15.září příslušného roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého.

5. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se nedostavil k opravné zkoušce ve stanoveném termínu, neprospěl.

Článek VII.

KLASIFIKACE ŽÁKŮ PŘI PLNĚNÍ POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY V ZAHRANIČÍ

1. Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraničí, koná zkoušku ve spádové škole:

1. ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu oboru Český jazyk a literatura

2. v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu oboru vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice

3. na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu oboru Dějepis a Zeměpis vztahujícího se k České republice

2. Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků.

3. Zkouška je komisionální a je organizována podle ustanovení čl.VIII.

4. Termín zkoušky určí ředitel školy po dohodě se zákonným zástupcem nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Není-li možno žáka přezkoušet ze závažných důvodů, stanoví ředitel školy náhradní termín, nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná.

5. Po vykonání zkoušky vydá škola žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text: " Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona".

Článek VIII.

KLASIFIKACE ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI VÝVOJOVÝMI PORUCHAMI
(dyslexie, dysortografie, dysgrafie, dyskalkulie, dyslalie)

U žáků s vývojovou poruchou klade učitel důraz na ten druh projevu žáka (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podat lepší výkon. Při klasifikaci nevychází učitel z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. To ale neznamená, že žák s vývojovou poruchou nesmí psát písemné práce nebo být ústně zkoušen. Zákonní zástupci žáků s vývojovou poruchou diagnostikovanou odborným pracovištěm mohou požádat o slovní hodnocení. Na slovním hodnocení se dohodnou s třídním učitelem, který tuto skutečnost přenese i na ostatní příslušné vyučující.
Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu žáka.

Při slovním hodnocení se uvádí :
a) zvládnutí učiva předepsaného vzdělávacím programem
- ovládá bezpečně
- ovládá
- podstatně ovládá
- ovládá se značnými mezerami
- neovládá

b) úroveň myšlení
- pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti
- uvažuje celkem samostatně
- menší samostatnost myšlení
- nesamostatné myšlení
- odpovídá nesprávně i na návodní otázky

c) úroveň vyjadřování
- výstižné, poměrně přesné
- celkem výstižné
- nedostatečně přesné
- vyjadřuje se s obtížemi
- nesprávné i na návodní otázky

d) úroveň aplikace vědomostí
- spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností
- dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb
- s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští
- dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
- praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele

e) píle a zájem o učení
- aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
- učí se svědomitě
- k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů
- malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
- pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné

Článek IX.

PLATNOST VNITŘNÍHO KLASIFIKAČNÍHO ŘÁDU

Klasifikační řád nabývá účinnosti dnem 1. září 2007.

V Polici nad Metují dne 31. srpna 2007

Mgr. Karel Nývlt

ředitel školy