Plán školního výletu 5. A byl jasný, dorazit na Sněžku ze Špindlerova Mlýna a ukázat okolí, že to dáme! Bohužel nepříznivé počasí nám překazilo plány, ale i přesto jsme si dali hodně do těla a výlet si náležitě užili.
Cestu jsme započali 5. června na vlakovém nádraží v Teplicích nad Metují. Vystoupili jsme v Trutnově a dál pokračovali autobusem. Cílem naší cesty byla chata Bumbálka. Vystoupili jsme proto na autobusové zastávce Špindlerův Mlýn – Bártlova lávka. Majitel chaty nám vyvezl krosny zajímavou lanovkou na zavazadla a my jsme museli vyjít pořádně prudký kopec. Po cestě nám vyhládlo. K obědu jsme dostali vývar s nudlemi a boloňské špagety. (Značka – ideál.)
Odpoledne na nás čekal pěší výlet směr Benecko. Ušli jsme krásných 16 km a po večeři jsme hráli hru, kterou vytvořil náš spolužák Kuba Bouček. Moc za ni děkujeme!
V úterý byla moc dobrá snídaně v podobě švédských stolů. To jsme nečekali, a proto jsme byli příjemně překvapeni. Počasí nám ten den nepřálo. Kdybychom šli ven dopoledne, měli bychom boty jako průtokáče. Setrvali jsme proto na chatě a hráli hry. Nejvíce jsme si oblíbili hru Místa si vymění? a Kdo na mně sedí?
Po obědě už mělo podle předpovědi jenom mrholit, proto jsme se vydali na rozhlednu Žalý. Ale co se nestalo! Zachytil nás pořádný slejvák hned na začátku cesty. Paní učitelky byly ale neoblomné a museli jsme jít dál. Měly pravdu. Nakonec to byl krásný den i přes prvotní nepohodlí v podobě mokrých bot. Cesta zpět už byla bez deště, a proto jsme se zdrželi na Rovinkách. Vyzkoušeli jsme chůdy. Někteří z nás ochutnali tamní palačinky a potom jsme všichni museli vytáhnout šátky. Co jsme s nimi dělali, můžete vidět na fotkách. Zakusili jsme pocitu slepých lidí. Většinu her s námi hráli i paní učitelky. Naši paní učitelku třídní jsme si pěkně dovedli jako slepou až k chatě. (viz. foto)
Třetí den výletu nás čekal odjezd domů, ale ještě předtím jsme toho hodně stihli. Paní učitelka přišla pozdě na snídani, protože pro nás připravovala námořnickou stezku v lese. Na chvíli se z nás stali nájemní námořníci. Na konci stezky jsme dokonce museli bojovat se starou gorilou o poklad. Byla slepá, takže výhoda byla na naší straně! Poklad jsme ukořistili a náležitě si ho vychutnali.
No, není to vše, co jsme zde chtěli napsat, ale je to alespoň něco, abyste věděli, jak jsme se měli parádně!!!
Užívejte života stejně jako my!
Vaše 5. A a paní učitelka Eva Šefcová
